Volná hra

Volná hra vytváří lidskou inteligenci

S volnou hrou začíná každé dítě ve věku několika týdnů. Když jsou jeho základní potřeby výživy a lásky uspokojeny,

pozoruje v bdělém stavu okolí, vnímá své tělo a vytváří ze svých původně reflexních pohybů pohyby cílené. Ve hře

rozvíjí svou motoriku, svou představivost a konečně i své obrazové a symbolické myšlení, které je podmínkou pro

nabytí kulturních technik jako je čtení, psaní, počítání a dokonce i práce s počítačem. První základní podmínkou je, aby

mělo dítě díky blízkosti rodičů nebo blízké osoby pocit jistoty. Druhou základní podmínkou je, aby mohlo bezpečným

způsobem zkoumat své okolí a bez rušivých zásahů plnit úkoly, které si samo zadalo, dokud samo neztratí zájem. Dítě

má od narození k dispozici vše, co potřebuje k získání všech kompetencí. Schopnost volné hry je geneticky uložená.

Hra samotná je pak zároveň metodou, prostředkem, impulsem i odměnou. Při volné hře dítě posouvá samo sebe dál

ve svém vývoji.

Volná hra se rozvíjí ve vhodném prostředí

Děti potřebují pro svou volnou hru vhodný prostor, který by se stal oním prostředím, v němž se lidská inteligence může

začít rozvíjet. Kojenci stačí svoboda pohybu, neboť prvními objekty jeho zájmu jsou jeho ručičky. Jakmile dokáže cíleně

uchopovat, stráví spoustu času zkoumáním jednoduchých uchopovacích hraček. Tříleté dítě už potřebuje víc: příležitost

sbírat zkušenosti ve hře s vodou, zemí, vzduchem a materiál, se kterým může tvořit. Fascinovaně pozorujeme malé

děti, které s obrovskou trpělivostí opakují stále stejný pohyb, posunek nebo úkon tak dlouho, dokud ho neovládají.

Jejich cvičení, např. při učení chůze, je neúnavné. Označit nepodařené pokusy slovem „chyba“ dokáže jen dospělý. Pro

děti je cvičení, pokoušení se a neustálé opakování zcela normálním postupem učení.